Zmínka o Colinu Firthovi v mnoha ženách vyvolává pocity na omdlení,
červenání a něžnou vzpomínku na scénu s mokrou košilí v Pýše a předsudku. Firth by byl radši, kdyby to tak nebylo.
Už je to totiž osm let nazpátek. Neustále je také srovnáván s Hugh Grantem, o kterém ženy uvažují podobně. A Firth by
si přál, aby tak nečinily v případě žádného z nich, protože jako 42-letý (pozn. *1960) by rád svůj obraz vybudoval
na jiném základě než jako zázračný hoch z kasovních trháků. Rád by vytvářel i vážné role.
V průběhu naší rozmluvy v dorchesterském hotelu mi připomene, že podobné role již hrál mezi svým odchodem
z dramatické školy v roce 1983 a ztvárněním pana Darcyho o 12 let později. Nyní cítí, že nastává čas vrátit se
opět k vážnosti. Ale tuto naději zatím nepřináší ani jeho nový film, romantická komedie Hope Springs (pozn.:
v Čechách uvedeno jako Ach, ty ženy!). V tomto snímku ztvárnil Firth, jakožto modrooký (pozn.: to snad ne?) muž
s rozcuchanými vlasy, dalšího z "lamačů srdcí", malíře Colina Warea, který se cítí být zhrzený odmítnutím jeho
snoubenky Very (Minnie Driverová), a tak snadno podléhá svodům místní ošetřovatelky Mandy (Heather Grahamová).
Firth přemýšlel o Wareově poněkud absurdním chování ve chvílích, kdy je odhalena jeho emoční zranitelnost.
"A přišlo mi jako velmi pravděpodobné, že někoho, kdo je rozrušený a na dně, tento stav dožene k zahořklosti,
pochybnostech o sobě a podpoří v něm smysl pro absurditu," říká svým klidným, zastřeným hlasem, vybroušeným dětstvím v Hampshiru.
Ale ztvárnil již více vážných rolí, co třeba ne-komická role trosečníka, který přežil válku o Falklandy, Roberta
Lawrence v Tumbledownu, role pilota v Anglickém pacientovi, či nacisty ve filmu BBC Conspiracy (v ČR uváděno jako
Konference ve Wansee). Brzy ho uvidíme jako malíře Johanese Vermeera ve filmovém přepisu románu Tracy Chevalierové:
Dívka s perlou, kde rozhodně nejde o to, válet se smíchy.
Problém je, že si jej z veseloherního trháku, jako byla Bridget Jonesová, pamatujeme jako neochvějného protivníka
"ubohého mužství" v podání Hugh Granta. Firth ale trvá na tom, že oni dva spolu nesoutěží. "Nemohu nějak narušit
území jeho působnosti, opravdu," tvrdí. "Vím, že role, kterou jsem hrál, by k tomu vybízela, ale to všechno tak působilo
jen ve srovnání s Hugovou existencí."
"Vzpomínám si na chvíli, kdy jsem poprvé viděl Čtyři svatby, a jak jsem si byl tehdy ve svých myšlenkách jistý,
že si tím Hugh pojistil zapamatování svého jména navěky. Dělá vše s takovým umem, že není nikdo, kdo by ho
v tom mohl následovat. V jeho blízkosti jsem se dobře bavil. A nemyslím si, že bychom mohli někdy stanout proti sobě ve vážné soutěži."
Oba se opět sešli ve filmu Láska nebeská, komedii Richarda Curtise, která bude uvedena v tomto roce.
"Když jsme se potkali, tak jsme udělali rekapitulaci toho, jaký byl náš poslední rok. Zeptal jsem se ho na jeho poslední film
a on řekl něco jako: ´Dobrá zpráva pro tebe, ten film při testování u publika moc neuspěl.´ Tohle všechno dokladuje jeho dobrého ducha."
Hugh Grant je v reálném životě upřímný, a je i zábavný stejně tak jako jím ztvárňované charaktery.
Firth, ať už se mu to líbí, nebo ne, působí o něco hloubavěji. Je propagátorem kampaně Oxfamovy společnosti,
která se nese v duchu vzájemně férového obchodu. O své úloze v kampani říká, že: "Lidé naslouchají spíše hlasům
osobností, a nikoli neférovosti obchodů s kávou ve třetím světě."
Z vlastní vůle se hlásí ke klubu těch, kteří tvrdí, že "práce slouží jen k placení účtů". Firth má dva syny (pozn. roku 2003 se mu narodil
3. syn, Mateo), Willa, 12, se svou první partnerkou, herečkou Meg Tilly, a Luca, se svou druhou ženou, Liviou Giuggioli, italskou
producentkou, s níž se setkal při přípravě filmu Nostromo v roce 1995 a oženil se s ní o dva roky později.
Firthovi poslal kopii románu Nový Cardiff, který se stal předlohou k filmu Hope Springs,
jeho přítel Nick Hornby. Román je dílem Charlese Webba, autora známého Absolventa.
"Ty dialogy jsou napsány s obrovským elánem," rozplývá se Firth. I on sám, když může, tak rád zaznamenává své představy,
ale přitom se zatím přece jen nechce vzdát své práce. "Za jiných podmínek by mi to bylo blízké. Strašně rád bych sepisoval
různé historky, opravdu, ale na druhé straně nechci přijít o svou práci. Těším se z toho, ale mé věci zatím zůstávají v zásuvce.
Jsou to mé fantazie, nikoli nějaké ambice."
A tak si fanynky mohou s ulehčením oddychnout, jejich vlastní fantazie ochuzeny nebudou.
Co se týče Colina, může se tento zábavný muž pokoušet najít určitou svobodu, ale kvůli svému veřejnému
obrazu se rozhodně nemusí vzbouzet v noci ze sna. Je příliš při zemi a sám pro to má svou omluvu. Také ví,
kdy se podílel na nějaké dobré věci.
Když dokončil film Hope Springs, měl velkou radost ze sebe sama, z toho, co po sobě chtěl zanechat.
"Já jsem se pro tu práci hodně nadřel a dělal jsem to strašně rád. Opoštěl jsem ji s pocitem, který máte tehdy,
když si uvědomíte, že život přece jen není jenom mizerný." Jestliže jste Colin Firth, vůbec o tom není třeba pochybovat.
Autor rozhovoru: Genevieve Fox, Evening Standard, 8. květen 2003,
zdroj: firth.com
V našem příležitostném seriálu článků nám herec Colin Firth prozradí, proč je blázen do US a proč nesnáší televizní "mýdlové opery".
Colin Firth se dvacátého prvního listopadu vrátí na plátna kin v romantické komedii Láska nebeská.
Herec, který poprvé hrál, když mu bylo pět let, roli Jacka Frosta ve školní hře, a který žil až do rané
dospělosti ve čtyřech různých zemích, zazářil jako pan Darcy v BBC adaptaci románu
Pýcha a předsudek v roce 1995.
Colin miluje...
Hudbu
Zamlada jsem chodil na hodiny hry na piano, a když se moje rodina přestěhovala do USA,
dal jsem dohromady kapelu. K hudbě jsem nikdy neměl daleko. Může vás pozvednout, strhnout,
bavit, ba i změnit váš postoj.
Smích
Líbí se mi recese, které nikomu neublíží, a líbí se mi slyšet smích dětí, které se baví, přátel, kteří si
vychutnávají večer v restauraci, nebo publika, které tak reaguje na žerty v divadle.
Tam není nic, co bych měl raději než smích.
Sluneční svit
Miluji příjemné počasí. Jestliže se cítíte spíš mizerně a k tomu ještě prší nebo je zataženo,
cítíte se pak mnohem hůře, ale pokud svítí slunce, hned vidíte den v úplně jiných barvách.
Ameriku
Mám rád Ameriku, protože je to země s pozitivním přístupem. Hrdinové jsou zde velebeni a osobnostem
je dovoleno být osobnostmi bez toho, aby kolem vás slídili lidé, kteří na vás vrhají jen samou špínu.
V Americe můžete začít s čímkoli, najdete tu lidi ochotné vám pomoci, a když to nevyjde, promarníte
pouze příležitost - což se mi líbí.
Judi Denchovou
Při čtení scénářů bývám velmi opatrný, a tak se jen vzácně stává, že bych odsouhlasil něco, čeho
bych později litoval. Ale vždycky moc záleží na tom, s kým pracujete. Například, copak je možné prácovat
s Judi Denchovou a každou minutu se z toho netěšit?
Cestování letadlem
Jako dítě jsem žil v několika různých zemích, protože moji rodiče byli velcí cestovatelé. Až
do časů rané dospělosti jsem žil v Nigérii, Indii, Americe a Anglii. Rodiče říkali, že cestování
rozšiřuje obzory, a to i tehdy, když už jste s ním přestali. Je podivuhodné nastoupit do letadla
v jedné zemi a za několik hodin se ocitnout v zemi s docela jinou kulturou.
Colin nesnáší...
Nevychovanost
Nemám rád, když za mnou někdo přijde s cárem papíru a vypůjčeným perem,
a říká něco jako "na, podepiš to." Rozdávat autogramy mi nevadí, ale existuje přece
cesta, jak to udělat slušně, jenže na to mnozí lidé, zdá se, zapomínají.
Být označovaný jako sexsymbol
Jednou jsem četl o tom, že jsem "očazeného vzhledu". Myslím, že to byla jedna z nejzábavnějších věcí,
co jsem kdy četl. Co přesně znamená být očazeného vzhledu? Každý chce být považován za přitažlivého,
ale já jsem nikdy nebral označení za sex symbol moc vážně.
Pana Darcyho
Nemám rád, když mě někdo oslovuje jménem pana Darcyho. Tuhle roli jsem hrál před několika lety
a tehdy jsem s ní byl moc spokojený, ale od té doby jsem už účinkoval v řadě jiných projektů. A tak být
nazývaný jménem jedné ze svých postav častěji než svým vlastním jménem, může vyvolávat i jistou
podrážděnost.
Televizní "mýdlové opery"
"Mýdlové opery" mi nic neříkají. Některé mi přijdou nesmírně ubohé a neshledávám
je nikterak zábavnými. A taky se tam sotvakdy dočkáte "happyendu", protože zkrátka nikdy nekončí!
Bolavé nohy
Ty jsou nejen nepříjemné, ale navíc mi připomínají doby mých hereckých začátků.
Tehdy jsem bydlel v pronajaté ložnici v severním Londýně a všude jsem chodil pěšky,
abych uspořil aspoň nějaké peníze. Boty jsem měl neustále samou díru, a tak jsem z nich
měl nohy celé rozbolavělé. Ještě dnes, když se mi do boty dostane kamínek, tak se mi tyhle
staré pocity vrátí.
Předsudky
Nenávidím náboženský fanatismus, rasismus a předsudky všeho druhu. Rozmanitost
na této planetě je přece něco neobyčejného, spojeného s výsadou žití. Měli bychom
žít a nechat žít - v harmonii, s ohledem na naše rozdíly.
Límce
Prodělal jsem období, kdy jsem nosil hodně dlouhé vlasy a nosil šaty s límci, které mě dost škrtily.
Tenkrát jsem byl na mizině a nemohl si dovolit nechat si ostříhat vlasy, ale myslím si, že to byla
součást určité životní odbočky. Naučilo mne to nepřipustit, abych se opět někdy dostal do podobné
situace.
Autor: Bernard Bale, Woman's Own, 29. září 2003,
zdroj: firth.com
Neříkej mi Hugh
Třebaže cítí, že je čas se posunout a opět ztvárňovat vážné role, Firth si dělá starosti, aby nebyl viděn
jen jako někdo, kdo za vším hledá jen duševní hloubku. "Mám sklon být při rozhovorech vážný," říká syn
rodičů - docentů, "protože obvykle směřují k podobnému cíli, ale myslím si, že humor a prostořekost jsou důležité."
"Děti jsou cestou, jak se zbavit pracovního stresu," říká Firth. "Náhle vám spousta věcí nepřipadá tolik důležitá."
Co se týče jeho pocitu vazby na rodinu, tvrdí, že "je to jako na houpačce, když vám do života vstoupí děti. Znamená to
nebrat práci, která s sebou nese osmiměsíční pobyt v Hondurasu, pokud můžete dělat práci, která je tady. Ač Livia,"
tvrdí, "je úplný vzor trpělivosti."
Tohle miluji,
tohle nesnáším...